RAGNARÖK

Objekty, dřevo, loutky, kosti, masky a kůže - to vše uvedeno do pohybu pomocí lidské síly a náhody… a nebo ne? Autorské představení ovlivněné cestou k polárnímu kruhu, čerpající z původních pohanských příběhů severské mytologie. Toto téma je pouze výchozím bodem pro řadu improvizací, pomocí koláže poskládaných do kompaktního celku. Slovo RAGNARÖK je přepisem 8 runových znaků. Každá runa sama o sobě obsahuje řadu významů a je charakteristikou určitých procesů, které se odehrávají ve skutečnosti. Slovo vytvořené pomocí těchto znaků /a zároveň celé představení/ lze vnímat jako celek a zároveň jako osm samostatných zastavení v čase a prostoru. Vesmírný požár, soumrak bohů, okamžik, ve kterém se protíná čas i prostor a zaniká svět. Bezčasí zrození, samota v tichu nového života, obnovení přírodních sil, první smích, věčný návrat - to vše je Ragnarök, tak, jak jej vnímali staří seveřané. Člověk jede někam hledat mystiku přírodních národů, aby pak o ní mohl hrát. Vrátí se a najednou vidí, že urazil obrovský kus cesty s autem v rukou snaživého řidiče začátečníka, které se rozpadalo ještě před odjezdem a zcela objektivně zhodnotí, že kdyby to byl tehdy věděl…ale nevěděl díky bohu. Ještě pořád myšlenka předchází činy a většinou bývá silnější a trvalejší. Z těch nejodolnějších se postupně utvářejí vzpomínky a taky vrásky na čele, a o těch by se asi mělo hrát, protože prostě ze soba losa neuděláš.