ZLATÝ DIVIŠ

Za všechno může neuzemněný drát. Kolem něj se točí bizarní osudy vědců. Režisér Petr Šourek si pohrává s několika momenty ze života slavných vynálezců, splétá je, variuje a kombinuje s každodenními situacemi, které jsou blízké nám všem. V tragikomickém dramatu uvidíte vedle skupiny dobře uzemněných herců také jeden Van de Graaffův generátor vyrábějící blesky a spoustu jiskřících optických vláken. Blíží se bouřka a jeviště je plné statické elektřiny a napětí ...

Ruští vědci Richmann a Lomonosov si ze střechy do svých laboratoří zavedli neuzemněný drát. 26. července 1753 zasedá Akademie věd. Blíží se letní bouřka. Richmann opouští zasedání a spěchá do laboratoře. S sebou bere oficiálního mědirytce Akademie věd, aby památný experiment zaznamenal. Blesk skutečně udeří. A mědirytec zaznamená tragickou smrt odvážného učence. Naštěstí jen jednoho - Lomonosova totiž odvolaly jeho tři sestry na oběd. U Znojma v malé vesnici žije muž, který ví, proč profesor Richmann zahynul. Náš kutil Prokop Diviš.

Zlatý Diviš není přezdívka českého vynálezce hromosvodu, jak by se dalo čekat, ale vžitý překlad francouzského názvu Denis d’or. Tak Prokop Diviš pojmenoval svůj unikátní hudební nástroj vybavený čtrnácti rejstříky. Vháněl do něj elektrický proud, aby dokonale pročistil tón. A v případě potřeby i klepl přes prsty špatného hráče. Diviš toužil, aby jeho objevy uznali kolegové akademici. K vlastní škodě je ale vysvětloval pomocí zastaralých teorií, a někdy dokonce biblických citátů. Ovládal hmotu, ne jazyk. Jenže věda není jen souborem faktů a dat, ale také rétorickým kolbištěm. Jak asi dopadne Divišův souboj ve vrátnici Akademie věd?

www.scart.cz/satyricon/

premiéra: 24. 9. 2008

VAROVÁNÍ: vzhledem k používaným rekvizitám (Van der Graafův generátor) silně nedoporučujeme vstup lidem s kardiostimulátory, mohlo by dojít k úrazu. Dále Vám doporučujeme vypnout si mobilní telefon. Pokud si jej necháte zapnutý, tak jej generátor může snadno poškodit.