THE TETRALOGY OF ALONE

Julia Ritter, umělecká ředitelka skupiny Julia Ritter Performance Group, se vrací do Prahy s tanečním vystoupením pod názvem „The Tetralogy of Alone“. Koncepce večera vychází ze staré řecké umělecké formy tetralogie, v níž se spojují čtyři díla s obdobným námětem, který Julia nazvala „o samotě“. Představení vznikla ve spolupráci s newyorskými hudebníky Philem Klinem, Danem Martinem a Bradfordem Reedem (dříve Blue Man Group), jejichž původní hudba bude součástí programu. Skupina Julia Ritter Performance Group představí během večera 9 performerů, z nichž každý je zkušeným tanečníkem a zároveň talentovaným vokalistou a hercem. V tvorbě Julie Ritter spolupracuje pohybový jazyk s jinými složkami, jako jsou text, píseň, video a různé techniky fyzického divadla. Integrací těchto složek vytvořila Julia Ritter repertoár, který je společensky angažovaný a promlouvá o současných záležitostech. Soubor je znám pro své kombinace vyhraněného obsahu, unikátního pohybového výraziva a výrazné hlasové práce s precizní estetikou, čímž vznikají okouzlující a nádherné performance. První kus programu je sólo pod názvem „Sentinel“, vytvořené ve spolupráci se skladatelem Danem Martinem. Po performanci Julie Ritter v dubnu 2000 bylo toto dílo oceněno Robertem Johnsonem v novinách Star Ledger jako „delikátní sólo …“. Během představení putuje osamocená postava krajinou a prochází rituálem transformace od přecitlivělosti ke kapitulaci. Dále se představí nový „Sextet“ pro muže a ženy, který zkoumá archetypy a zobrazení osamocenosti a přitom se snaží prozkoumat lidskou potřebu být vyslyšen a uznáván. Tato práce se inspiruje citátem od Petera Brooka: „Velká část našich přehnaných a zbytných projevů pochází z hrozného strachu, že pokud nepřetržitě nějak nedáváme najevo, že existujeme, už tu ve skutečnosti nebudeme.“ Součástí představení je živá hudba sestavená ve spolupráci hudebníků a skladatele Phila Klinea. Julia Ritter předvede nové sólo s názvem „Pravda tě vyřadí“, v němž se žena snaží vyrovnat s výstředností své vlastní existence. Přesvědčivý i komický text se integruje s tancem za využití původní hudby od Bradforda Reeda. Večer bude zakončen číslem „Modravé nebe, minulé jaro“, které abstraktně zobrazuje pomíjivou povahu času, který trávíme v přítomnosti někoho jiného. Zde se projevila zejména inspirace myšlenkou „důležitých cizinců“, těch zvláštních osob, se kterými se setkáváme na cestách a které pravděpodobně už nikdy neuvidíme. Nádherný doprovod zajistí hudba Phila Klinea.