Facebook
Twitter
YoutubeTANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY / Andrea Miltnerová & Jan Komárek
délka představení: 35 min
pohybová retroexprese
jazykově bezbariérové
choreografie a intepretace: Andrea Miltnerová
koprodukce: Motus o.s. - produkce divadla Alfred ve dvoře
zvukový a světelný design: Jan Komárek
koprodukce: Motus o.s. - produkce divadla Alfred ve dvoře
zvukový a světelný design: Jan Komárek
Quick info for PQ visitors today:
Tickets for tonight are still available. You can't buy it on goout.cz any longer, but directly at the theatre. Alfred opens at 5PM, the show starts at 6PM. The bar is open before and after the show. / published at 15:35
Lístky na dnešní představení jsou ještě k dispozici. Nekoupíte je už ovšem na goout.cz, nýbrž přímo v divadle. Alfred otevírá v 17.00 a do začátku představení a po něm je bar otevřen. / zveřejněno v 15:35
Představení je součástí PQ 2015: Performing Prague. OMLOUVÁME SE ZA KOMPLIKACE, ALE VSTUPENKY NA TUTO AKCI NELZE REZERVOVAT NA WEBU ALFREDA VE DVOŘE. JSOU DOSTUPNÉ POUZE PŘES GOOUT.CZ. ZBÝVAJÍCÍ NEPRODANÉ VSTUPENKY PAK MŮŽETE KOUPIT HODINU PŘED ZAČÁTKEM PŘEDSTAVENÍ NA POKLADNĚ DIVADLA.
„Za celou dobu se téměř nepohnula z místa, přesto dokázala v divákovi vyvolat takřka transcendentální zážitek z dokonalosti pohybu... místo kladení otázek křičí svým tělem osvobozující odpověď, kterou je krása.” Karolína Jermářová, Fřesh Fľesh
„Její (Miltnerové) magnetickou balerínku zničí obsedantní disciplína, obsedantní symetrie, autoritativní geometrie pohybu, z níž neumí najít jiné východisko než sebedestrukci. Je to ovšem úchvatně krásná a pohybově napínavá sebedestrukce.” Nina Vangeli, Taneční zóna
Tento koprodukční projekt Andrey Miltnerové a Motus o.s. byl vybrán na prestižní seznam tzv. Priority Companies 2013 nejvýznamnějšího evropského networku Aerowaves.
Pohyb v kontextu obrazu a zvuku - obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka je přikovaná ve své světelné kleci, ale zároveň otevírá jiné dimenze. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem.
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze, se už řadu let koncentruje na barokní tanec a jeho kreativní fúzi s dalšími tanečními technikami, především současným tancem. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Tančila i v několika muzikálových produkcích. Jako performerka spolupracuje s řadou domácích a zahraničních tvůrců.
Její současné taneční, sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako jedno z dvaceti prioritních představení z 438 přihlášených děl z celé Evropy na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublaně na Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v The Place Theatre v Londýně a do divadla Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie.
Její sólový projekt Fractured se účastnil významných zahraničních festivalů, jako European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012.
Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 (choreografie filmu Orfeo ed Euridice s Bejunem Mehtou a režie scény z opery v dokumentarním filmu BBC – Mozart in Prague: Rolando Villazon on Don Giovanni) a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Absolvoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta a zde založil Sound Image Theatre, autorské pohybové divadlo s živou hudbou. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty, například Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011), nebo Útroby krávy (košické Divadlo na peroně ). Kromě toho režíruje a vytváří design dalších inscenaci, například Vážka (Divadlo 29), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky), Flashback - zahájení Taneční platformy 2014. Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk - sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal také několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou festivalem …příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udílenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
Tickets for tonight are still available. You can't buy it on goout.cz any longer, but directly at the theatre. Alfred opens at 5PM, the show starts at 6PM. The bar is open before and after the show. / published at 15:35
Lístky na dnešní představení jsou ještě k dispozici. Nekoupíte je už ovšem na goout.cz, nýbrž přímo v divadle. Alfred otevírá v 17.00 a do začátku představení a po něm je bar otevřen. / zveřejněno v 15:35
Představení je součástí PQ 2015: Performing Prague. OMLOUVÁME SE ZA KOMPLIKACE, ALE VSTUPENKY NA TUTO AKCI NELZE REZERVOVAT NA WEBU ALFREDA VE DVOŘE. JSOU DOSTUPNÉ POUZE PŘES GOOUT.CZ. ZBÝVAJÍCÍ NEPRODANÉ VSTUPENKY PAK MŮŽETE KOUPIT HODINU PŘED ZAČÁTKEM PŘEDSTAVENÍ NA POKLADNĚ DIVADLA.
„Za celou dobu se téměř nepohnula z místa, přesto dokázala v divákovi vyvolat takřka transcendentální zážitek z dokonalosti pohybu... místo kladení otázek křičí svým tělem osvobozující odpověď, kterou je krása.” Karolína Jermářová, Fřesh Fľesh
„Její (Miltnerové) magnetickou balerínku zničí obsedantní disciplína, obsedantní symetrie, autoritativní geometrie pohybu, z níž neumí najít jiné východisko než sebedestrukci. Je to ovšem úchvatně krásná a pohybově napínavá sebedestrukce.” Nina Vangeli, Taneční zóna
Tento koprodukční projekt Andrey Miltnerové a Motus o.s. byl vybrán na prestižní seznam tzv. Priority Companies 2013 nejvýznamnějšího evropského networku Aerowaves.
Pohyb v kontextu obrazu a zvuku - obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka je přikovaná ve své světelné kleci, ale zároveň otevírá jiné dimenze. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem.
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze, se už řadu let koncentruje na barokní tanec a jeho kreativní fúzi s dalšími tanečními technikami, především současným tancem. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Tančila i v několika muzikálových produkcích. Jako performerka spolupracuje s řadou domácích a zahraničních tvůrců.
Její současné taneční, sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako jedno z dvaceti prioritních představení z 438 přihlášených děl z celé Evropy na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublaně na Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v The Place Theatre v Londýně a do divadla Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie.
Její sólový projekt Fractured se účastnil významných zahraničních festivalů, jako European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012.
Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 (choreografie filmu Orfeo ed Euridice s Bejunem Mehtou a režie scény z opery v dokumentarním filmu BBC – Mozart in Prague: Rolando Villazon on Don Giovanni) a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Absolvoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta a zde založil Sound Image Theatre, autorské pohybové divadlo s živou hudbou. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty, například Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011), nebo Útroby krávy (košické Divadlo na peroně ). Kromě toho režíruje a vytváří design dalších inscenaci, například Vážka (Divadlo 29), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky), Flashback - zahájení Taneční platformy 2014. Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk - sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal také několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou festivalem …příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udílenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
