SPAD TAM

"Došel docela blízko a zjistil, že je to starý, strašně starý člověk, který leží obličejem dolů v blátě a marně se snaží vstát, protože mu v tom vadí strašně velká křídla." Gabriel García MARQUÉZ, Strašně starý člověk se strašně velkými křídly Základní dějovou linkou představení je "zjevení se" nelidské bytosti mezi lidmi. Představení se inspirovalo povídkou kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Marquéze "Strašně starý člověk se strašně velkými křídly", která se výrazně podepsala i na jeho kostýmní podobě. Konkrétní metaforický příběh však postupně přestal být hlavním tématem představení, tím se stal vlastní tanec s divadelním obsahem - tanec jako vyjádření předcházející řeči. Obrazy vznikaly jako hledání osobních odpovědí na otázky, které nad četbou vyvstaly, postupně se však uspořádala jejich vlastní logika a propojila je v nový celek. Na jevišti se pak v očištěné, elementární formě ukazuje stav bytí zahrnující prvotní vnímání nezasažené zkušeností a kulturními vzorci - spadnout do života tu znamená "být na světě". "Spad tam" se tak nakonec odpoutalo od příběhu anděla z latinskoamerické pláže, v jeho postavě je na jevišti přítomný kdokoli se zkušeností všech, s lidskými prapocity.