Love After Death (Láska po smrti) sleduje skupinu jednotlivců, kteří oplakávají zesnulého, na kterém všem záleželo. Návštěvy místa, kde k úmrtí došlo, je přivedou na myšlenku postavit tam pomníček a pečovat o něj. V průběhu času se vyrovnávají s emocemi spojenými s žalem, společně i každý zvlášť. Love After Death (Láska po smrti) sleduje skupinu jednotlivců, kteří oplakávají zesnulého, na kterém všem záleželo. Návštěvy místa, kde k úmrtí došlo, je přivedou na myšlenku postavit tam pomníček a pečovat o něj. V průběhu času se vyrovnávají s emocemi spojenými s žalem, společně i každý zvlášť. Inspirována pomníčky podél silnic se Julia Ritter rozhodla prozkoumat různorodou škálu lidských reakcí na ztrátu blízkého člověka a způsoby, jakými se snažíme uchovat smysluplnou vzpomínku na lidi, které jsme milovali. Skupina se zaměřila na soukromé prožívání žalu i na veřejné rituály s cílem citlivě vykreslit některé fascinující prožitky žalu a předvést, jak může ztráta na člověka zapůsobit, a to bez zavírání očí před extrémním chováním, k jakému může taková situace vést, či jeho odsudků. Představení Love After Death (Láska po smrti) mělo premiéru v červnu 2000 jako site specific projekt. Vytvořili ho umělci z USA a Evropy, kteří do něj vnesli své rozmanité dovednosti z oblasti tance, zpěvu, hudby a scenáristiky.
pražská představení jsou realizována z grantu The Trust of Mutual Understanding