ALBERT SE BOJÍ / Vojta Švejda, James Donlon

Představení vyhrálo cenu diváka České taneční platformy 2008.

"Jsem tady, jsem za tebou, jsem ve tvých očích, ve tvém hlasu, ve tvém srdci. Ty mne nevidíš, ale já tebe ano." Podaří se Albertovi překročit svůj stín? Zvládne to sám? Obrovská představivost versus trpasličí odvaha. Strach přichází do našeho divadla.

Vojta Švejda herecky opět sází na pantomimu a klaunérii, v nichž našel svůj osobitý výraz. Punc výjimečnosti projekt získává přizváním významného amerického klauna, mima, pedagoga a režiséra Jamese Donlona. Oba autoři spolupracují již podruhé, před několika lety se podíleli představení Truck Dog, které bylo uvedeno v ČR a v dalších státech východní Evropy.

„Pokoušeli jsme se na strach podívat z mnoha úhlů. Jako když se koukáme na jednu věc přes krystal, díky němu ji vidíme několikrát a ona vypadá pokaždé dost jinak. Strach je ale rozsáhlý pojem, vydal by určitě na obsáhlou knihu nebo na několik představení, takže jsme se rozhodli soustředit se jen na jeho určité polohy. Výsledkem naší práce je tedy příběh malého Alberta, který se seznamuje se svým strachem a snaží se jej překonat, vyřešit. Vlastně je to trochu volné pokračování Blisse (poz. red. scénický komiks, Švejdův debut z roku 2002) – typ, který zápasí sám se sebou spíš než s okolím. Má velikou fantazii, než se do něčeho pustí, má spoustu pochybností, bojí se i když se nic neděje.“ Říká V. Švejda a srovnává americký a evropský přístup k pantomimě: „Americká pantomima se mi zdá svobodnější, živější. Nejsou tolik svázáni historií, pantomima vznikala přeci jen hlavně tady v Evropě. Takže mají odstup, chápou ji jinak a nebojí se do ní vnášet i postupy jiných žánrů, třeba stand-up komedie.“

„Setmělý prostor, táhlé tóny basy a klarinetu: Albert se opravdu bojí, bojí se spát i vstát, bojí se projít setmělou chodbou, domácí, školní, nemocniční. Svoji plachost a nerozhodnost si kompenzuje čtením knih! Střih! Hrdinný kapitán s věrným papouškem po boku (resp. na rameni) svádí nerovný boj s pirátskou hordou, ale vítězí, poklad je jejich. Střih! Ležérní cowboy má respekt, pokerface a taky skvěle míchá karty. Je nad věcí, i když nemilosrdně pobíjí prérijní skunky, kteří se hemží všude kolem.
Pif! Paf! Střih! Jenže Albert se pořád bojí…“
Anna Hejmová, Nekultura.cz, říjen 2007

premiéra: 17. 10. 2007