Facebook
Twitter
YoutubeTRANZMUTACE / Andrea Miltnerová & Jan Komárek
délka představení: 30 min
jazykově bezbariérové
TRANZMUTACE (brutalita skutečnosti...)
je dalším, marným, ale o to intenzivnějším pokusem Andrey Miltnerové vzlétnout…
Dubnová představení jsou součástí festivalu Česká taneční platforma. Předprodej vstupenek zajišťuje PONEC - divadlo pro tanec, nikoli divadlo Alfred ve dvoře. Děkujeme za pochopení.
Představme si, že komunikace nejsou slova. Představme si, že komunikace je tělo. Představme si, že tělo nepromlouvá v osobních gestech, nýbrž energií samotného pohybu. A právě na čistou silovost těla a narůstající intenzitu intuitivního pohybu se Andrea Miltnerová a Jan Komárek v nové inscenaci zaměřují. Pohybová skladba Tranzmutace je dalším krokem v jejich dlouhodobém tanečním výzkumu. Autorská dvojice nyní hledá nové možnosti, jak se zbavit tanečního pohybu jako takového. V křehkém příběhu nás přivádějí na hranici toho, co by mohlo být jak zničující, tak povznášející: Tranzmutace jako cesta hraničním prostorem mezi sebedestrukcí a nanebevstoupením.
"Vzlétnout jako nezadržitelné přání. Metafora veškerých tužeb vnitřních i vnějších světů. Pokusy, které končí pády. Nárazy proměňující jádro i hmotu do draze hodnocené zkušenosti. Taková je Tranzmutace."
Zuzana Smugalová pro OperaPLus
Režie, světelný a zvukový design: Jan Komárek
Tanec: Andrea Miltnerová
Trailer k představení:
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců. Její taneční sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako prioritní představení na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech: Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublaně na Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v The Place Theatre v Londýně a do divadla Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie. Její sólový projekt Fractured se účastnil významných, zahraničních festivalů, jako: European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012. Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo Theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta, založil autorské pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011) či Útroby krávy (Košické Divadlo na peroně). Kromě toho režíruje a vytváří design pro několik inscenací Divadlo 29 (Vážka), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky, uvedena na různých významných mezinárodních festivalech jako Aerowaves, atd., Flashback - zahájení Taneční platformy 2014). Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk – sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem … příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
Premiéra: 14. 5. 2015, divadlo Alfred ve dvoře
je dalším, marným, ale o to intenzivnějším pokusem Andrey Miltnerové vzlétnout…
Dubnová představení jsou součástí festivalu Česká taneční platforma. Předprodej vstupenek zajišťuje PONEC - divadlo pro tanec, nikoli divadlo Alfred ve dvoře. Děkujeme za pochopení.
Představme si, že komunikace nejsou slova. Představme si, že komunikace je tělo. Představme si, že tělo nepromlouvá v osobních gestech, nýbrž energií samotného pohybu. A právě na čistou silovost těla a narůstající intenzitu intuitivního pohybu se Andrea Miltnerová a Jan Komárek v nové inscenaci zaměřují. Pohybová skladba Tranzmutace je dalším krokem v jejich dlouhodobém tanečním výzkumu. Autorská dvojice nyní hledá nové možnosti, jak se zbavit tanečního pohybu jako takového. V křehkém příběhu nás přivádějí na hranici toho, co by mohlo být jak zničující, tak povznášející: Tranzmutace jako cesta hraničním prostorem mezi sebedestrukcí a nanebevstoupením.
"Vzlétnout jako nezadržitelné přání. Metafora veškerých tužeb vnitřních i vnějších světů. Pokusy, které končí pády. Nárazy proměňující jádro i hmotu do draze hodnocené zkušenosti. Taková je Tranzmutace."
Zuzana Smugalová pro OperaPLus
Režie, světelný a zvukový design: Jan Komárek
Tanec: Andrea Miltnerová
Trailer k představení:
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců. Její taneční sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako prioritní představení na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech: Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublaně na Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v The Place Theatre v Londýně a do divadla Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie. Její sólový projekt Fractured se účastnil významných, zahraničních festivalů, jako: European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012. Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo Theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta, založil autorské pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011) či Útroby krávy (Košické Divadlo na peroně). Kromě toho režíruje a vytváří design pro několik inscenací Divadlo 29 (Vážka), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky, uvedena na různých významných mezinárodních festivalech jako Aerowaves, atd., Flashback - zahájení Taneční platformy 2014). Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk – sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem … příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
Premiéra: 14. 5. 2015, divadlo Alfred ve dvoře
Podpořili / poděkování: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře a Ministerstvo kultury České republiky, MČ Praha 7, Studio ALTA, Nadace Život umělce
