Už jen jedna minuta života. A pak: Psst – Smrt.

Proletí nám před očima v téhle minutě celý život, anebo duše opouští tělo bez připomenutí společného soužití? Tělo opouští tělo a duše duši. Poslední rozloučení. Nelehký úkol jak pro mrtvého, tak pro pozůstalé. Na obou březích nastává krystalické bezčasí, prostor se ztrácí a smysly se pod tlakem emocí kroutí.

Smrt jak otevření lahve sodovky. Smrt jako perspektiva života.

Projektem Smrt jsem já navazuje Dora Bouzková na práci se seniory v sociálně-divadelním projektu Loutková reminiscence, který realizuje s vlastním divadelním sdružením Loutky bez hranic, a na divadelně-vzdělávací projekt Přirozený porod. Smrt jsem já se také pojí s dlouholetou tradicí Mexických dušiček ve Stromovce, pořádaných ve spolupráci se sdružením Motus a divadlem Alfred ve dvoře. V inscenaci Smrt jsem já pokračuje v hledání a nacházení přirozených souvislostí mezi životem a smrtí, zrozením a umíráním.

La Calaca
Kolektiv La Calaca v tomto složení spolupracuje poprvé. Někteří jeho členové se ovšem setkali už v jiných inscenacích (např. Prší krávy – Trafačka, 2013; Enron – ND, 2012; Sticker – Alfred ve dvoře, 2012). Dora Bouzková sestavila uskupení z osobností, které mají zkušenost s rozmanitými divadelními projekty nejen v ČR, ale i v zahraničí. La Calaca hledá společnou inspiraci, provokaci a zaměřuje se na divadelní zpracování privátní historie a osobního vzkazu.
Podpořili: Státní fond kultury, Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze a Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře, Meetfactory

Poděkování: Matěj Samec, Adoración Terrazas de Krška, Krusha, Eva Vanišová, Marcela Sidonová

Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já Smrt jsem já