Facebook
Twitter
YoutubeEVERYWHEN / Soňa Ferienčíková, Mária Júdová, Alexandra Timpau
Festival Spectaculare, Česká taneční platforma
délka představení: 35 min
26. 3. v rámci festivalu Spectaculare
2. 4. v rámci festivalu Česká taneční platforma
Mezinárodní kolektiv uvádí autorskou hudbu, pohyb a originální 3D animace v intermediální performanci o neustálé rotaci dějin. Everywhen krouží kolem dvojí roviny života – osobní a politické. Staví do ostrého kontrastu obraz láskyplného, jemného a dobrotivého osobního života a realitu společenského zapojení jedince, která může často být zlověstná, nenávistná a pomstychtivá. Jak prezentujeme své politické postoje svým nejbližším?
Žena jako milující matka, která propaguje vraždění a otroctví; milující pár zapojený do propagandy zvrácené ideologie; děti, které jakoby v zápalu hry hajlují. Záběry, na nichž není něco v pořádku. Obrazy běžných rodin, matek a otců se svými dětmi, malých skupin navzájem si blízkých lidí tváří v tvář hrozícímu opakování historie.
Naše vzpomínky se často vynořují, upravují, přikrášlují nebo dokonce samovolně mažou. Vynecháváním některých událostí a přepisováním historie se ovšem buduje bariéra v komunikaci mezi nastupující generací a staršími lidmi, což je nejpříhodnější základ pro opakování určité části historie. Je vůbec možné zabránit takovému opakování, jestliže je nám určitá ideologie vepsána do těla téměř jako DNA? A jak těžké je být kritickým k vlastnímu světonázoru, zvlášť když je vytvořen vašimi nejbližšími? Intimní situace v děsivě povědomém kontextu.
Tanec, koncept: Soňa Ferienčíková
Vizuál, koncept: Mária Júdová
Hudba, koncept: Alexandra Timpau
Světla, technická spolupráce: Ints Plavnieks
Pohybová spolupráce: Martina Hajdyla Lacová
Technická podpora: Andrej Boleslavský, Constantine Nisidis, Sara Pinheiro, Matěj Šenkyřík
Kostýmní spolupráce: Daniela Danielis
Produkce: BOD.Y o.z.
Ko-produkce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře
Partneři: Občianske združenie GAFFA, Institut intermédií, Lunchmeat studio
Rezidence: Stanica Žilina – Záriečie, Štúdio 12 Bratislava
Podpořili: Z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia
Video trailer: Jirka Jiráček
Fotografie: Vojtěch Brtnický
Poděkování: Boris Adamčík, Zuzana Hájková, Michal Freriks, Marek Godovič, Honza Noháč, Ján Ptačin, Michal Šimečka
Soňa Ferienčíková je tanečnice, choreografka a zakladatelka produkční skupiny BOD.Y, v současnosti na volné noze. Věnuje se současnému tanci, experimentálnímu divadlu a tanečnímu filmu. Mimo Bratislavu studovala v Praze, Antwerpách, Salzburgu a New Yorku. Spolupracovala s mnoha domácími i zahraničními choreografy v Česku, Maďarsku, Německu, Polsku, Francii, Belgii, Nizozemí, Španělsku, Skotsku, Švýcarsku, Portugalsku, Bulharsku, Řecku, Izraeli, Mexiku a Číně.
Mária Júdová je výtvarnice, autorka experimentálních, inovativních děl, které vytváří pomocí digitálních technologií. Vystudovala obor Digitální média na Akademii umění v Banské Bystrici. V průběhu studia absolvovala stáž na ERG – École de recherche graphique v Bruselu a v Mezinárodním centru pro umění a nové technologie CIANT v Praze. Následně pokračovala ve studiu na CAS při FAMU v Praze, kde se kromě tanečních filmů věnovala přesahu nových médií a současných choreografických postupů. Její tvorba byla prezentována v košické Tabačke Kulturfabrik, na festivalu Hybaj ho! v pražském Studiu Alta, Cinedans v Amsterdamu, Dutch Electronic Festival v Rotterdamu, Das Tanzfest 2015 v Bazileji, Accès(s) – festival cultures électroniques v Pau a mnohých dalších. V současnosti spolupracuje s platformou Choreographic Coding Lab a aktivně se věnuje tvorbě a reflexi digitální performance. Její nový projekt Dust zkoumající tělesnost ve VR, byl prezentován v londýnském Victoria & Albert Museum a v Pervasive Media Studio v Bristolu.
Alexandra Timpau se etablovala jako sound artist poté, co vystudovala architekturu a urbanismus v Rumunsku a přestěhovala se do Prahy, kde ji okouzlil zvukový live-coding. Brzy se stala členkou Kolektivu – otevřené mezinárodní umělecké platformy věnující se algoritmickým vizualizacím a elektronické hudbě, v rámci které absolvovala bezpočet vystoupení doma i v zahraničí. Dnes je členkou uskupení Roj, spolu s Martinem Blažíčkem, Kryštofem Peškem a Jáchymem Peškem. S Rojem, ale také sama za sebe, se zabývá spojováním atmosférických zvuků s polyrytmickými schématy. Inspiraci nalézá v náboženských rituálech své rodné země, současné parametrické hudbě i industriálním technu.
2. 4. v rámci festivalu Česká taneční platforma
Mezinárodní kolektiv uvádí autorskou hudbu, pohyb a originální 3D animace v intermediální performanci o neustálé rotaci dějin. Everywhen krouží kolem dvojí roviny života – osobní a politické. Staví do ostrého kontrastu obraz láskyplného, jemného a dobrotivého osobního života a realitu společenského zapojení jedince, která může často být zlověstná, nenávistná a pomstychtivá. Jak prezentujeme své politické postoje svým nejbližším?
Žena jako milující matka, která propaguje vraždění a otroctví; milující pár zapojený do propagandy zvrácené ideologie; děti, které jakoby v zápalu hry hajlují. Záběry, na nichž není něco v pořádku. Obrazy běžných rodin, matek a otců se svými dětmi, malých skupin navzájem si blízkých lidí tváří v tvář hrozícímu opakování historie.
Naše vzpomínky se často vynořují, upravují, přikrášlují nebo dokonce samovolně mažou. Vynecháváním některých událostí a přepisováním historie se ovšem buduje bariéra v komunikaci mezi nastupující generací a staršími lidmi, což je nejpříhodnější základ pro opakování určité části historie. Je vůbec možné zabránit takovému opakování, jestliže je nám určitá ideologie vepsána do těla téměř jako DNA? A jak těžké je být kritickým k vlastnímu světonázoru, zvlášť když je vytvořen vašimi nejbližšími? Intimní situace v děsivě povědomém kontextu.
Tanec, koncept: Soňa Ferienčíková
Vizuál, koncept: Mária Júdová
Hudba, koncept: Alexandra Timpau
Světla, technická spolupráce: Ints Plavnieks
Pohybová spolupráce: Martina Hajdyla Lacová
Technická podpora: Andrej Boleslavský, Constantine Nisidis, Sara Pinheiro, Matěj Šenkyřík
Kostýmní spolupráce: Daniela Danielis
Produkce: BOD.Y o.z.
Ko-produkce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře
Partneři: Občianske združenie GAFFA, Institut intermédií, Lunchmeat studio
Rezidence: Stanica Žilina – Záriečie, Štúdio 12 Bratislava
Podpořili: Z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umenia
Video trailer: Jirka Jiráček
Fotografie: Vojtěch Brtnický
Poděkování: Boris Adamčík, Zuzana Hájková, Michal Freriks, Marek Godovič, Honza Noháč, Ján Ptačin, Michal Šimečka
Soňa Ferienčíková je tanečnice, choreografka a zakladatelka produkční skupiny BOD.Y, v současnosti na volné noze. Věnuje se současnému tanci, experimentálnímu divadlu a tanečnímu filmu. Mimo Bratislavu studovala v Praze, Antwerpách, Salzburgu a New Yorku. Spolupracovala s mnoha domácími i zahraničními choreografy v Česku, Maďarsku, Německu, Polsku, Francii, Belgii, Nizozemí, Španělsku, Skotsku, Švýcarsku, Portugalsku, Bulharsku, Řecku, Izraeli, Mexiku a Číně.
Mária Júdová je výtvarnice, autorka experimentálních, inovativních děl, které vytváří pomocí digitálních technologií. Vystudovala obor Digitální média na Akademii umění v Banské Bystrici. V průběhu studia absolvovala stáž na ERG – École de recherche graphique v Bruselu a v Mezinárodním centru pro umění a nové technologie CIANT v Praze. Následně pokračovala ve studiu na CAS při FAMU v Praze, kde se kromě tanečních filmů věnovala přesahu nových médií a současných choreografických postupů. Její tvorba byla prezentována v košické Tabačke Kulturfabrik, na festivalu Hybaj ho! v pražském Studiu Alta, Cinedans v Amsterdamu, Dutch Electronic Festival v Rotterdamu, Das Tanzfest 2015 v Bazileji, Accès(s) – festival cultures électroniques v Pau a mnohých dalších. V současnosti spolupracuje s platformou Choreographic Coding Lab a aktivně se věnuje tvorbě a reflexi digitální performance. Její nový projekt Dust zkoumající tělesnost ve VR, byl prezentován v londýnském Victoria & Albert Museum a v Pervasive Media Studio v Bristolu.
Alexandra Timpau se etablovala jako sound artist poté, co vystudovala architekturu a urbanismus v Rumunsku a přestěhovala se do Prahy, kde ji okouzlil zvukový live-coding. Brzy se stala členkou Kolektivu – otevřené mezinárodní umělecké platformy věnující se algoritmickým vizualizacím a elektronické hudbě, v rámci které absolvovala bezpočet vystoupení doma i v zahraničí. Dnes je členkou uskupení Roj, spolu s Martinem Blažíčkem, Kryštofem Peškem a Jáchymem Peškem. S Rojem, ale také sama za sebe, se zabývá spojováním atmosférických zvuků s polyrytmickými schématy. Inspiraci nalézá v náboženských rituálech své rodné země, současné parametrické hudbě i industriálním technu.
