Facebook
Twitter
YoutubeERBEN: SNY / Handa Gote Research & Development
délka představení: 50 min
Usnul jsem opět. I byly stavěny cesty podivné, kteréž, jak jsem slyšel, vedly na Mníšek, a síla lidu rozličného druhu běžela cestou naproti. I vyjdu si také s H. a vidím na cestě té vždy asi tři kroky od sebe muže státi v kroji podivném a s dlouhými pruty v ruce, kteří jakási slova, jakoby heslo, jeden druhému velmi šer-
K. J. Erben
V představení Erben:Sny pokračují Handa Gote ve zkoumání evropské imaginativní tradice a lokálních inspiračních zdrojů. Vycházejí z krátkého textu K. J. Erbena, ve kterém popisuje své sny, a z některých dalších textů českého romantismu. Téměř nic z toho však v představení nezazní.
Jevištní zpracování je do jisté míry ovlivněno japonským tradičním divadlem Nó. Nikoli však jeho estetikou, ale mnohem spíše jeho filozofií, postupy a přístupy k řešení situace na jevišti: filozofie Nó slouží jako východisko k úvahám o zastavení (ma), stylizaci a zjednodušování. „Pohybující se sochy“, tak kdysi označil tento typ divadla malíř Paul Klee.
Erben: Sny se také inspiruje lidovým divadlem, folklorními tradicemi či vesnickým ochotnickým divadlem. Typické masopustní figury zde ožívají v neobvyklých souvislostech. Technologie jsou v představení redukovány na několik bazálních prvků: mikrofon, mechanický gramofon, jednoduchý projektor se skleněnými negativy. Podobně jako v předchozích představeních a především v zatím poslední inscenaci Mutus Liber (2015), klade i nyní skupina Handa Gote důraz na „rukodělnost“. Ruční práce je východisko, k němuž se autorská skupina opakovaně vrací a rozvíjí je. Vedle lidových inspirací nyní Handa Gote sahají také k surrealistické imaginaci filmů Alejandra Jodorowského.
Vybráno z recenzí:
„Představení Handa Gote fungují jako nová tajná dětská řeč, jíž rozumějí i dospělí. V případě Snů mluví o povánoční masopustní melancholii, pro kterou je typická těsná blízkost slavnosti a smrti. Erben: Sny působí jako bizarní vánoční besídka kroužku zaostalých ochotníků z psychiatrické léčebny, která „náhodou“ zakončena nevinným gestem dosahuje neplánovaně hlubokého duchovního výrazu.“
Kateřina Nechvílová, Literární noviny
„Sny jsou velmi zvláštní inscenací. Nabitou odkazy, ale ideově nezařaditelnou. Vizuálně krásnou a příjemnou na sledování, ale ve své nevyřčené rovině také podivně zneklidňující. Rozhodně se jedná o jeden z nejpozoruhodnějších divadelních počinů posledních sezón.“
Marta Harasimowicz, Nový prostor
„Všechno tu souvisí se vším a nic s ničím, absurdně veselý sen plynule přechází v krutou noční můru, a naopak. [...] Pokud se dá mluvit o divadelním surrealismu, je to nepochybně tohle. Pokud se dá mluvit o českém alternativním divadle, které jde dlouhodobě svou vlastní cestou, dokázalo si vypracovat svůj vlastní styl, a přitom se neopakuje, je to Handa Gote.“
Vladimír Mikulka, Divadelní noviny
Handa Gote Research & Development se věnuje experimentování s dramaturgií, začleňování nedivadelních prvků do své práce a vývojem vlastního pojetí post-dramatického a post-spektakulárního divadla. Dlouhodobě se inspiruje vědou a technikou. Skupina provádí kontinuální výzkum divadelní řeči, laboratorní práci v oboru zvukového a světelného designu, při současném zpochybňování výše zmíněných disciplín.
www.handagote.com
Autorský tým: Procházka, Švábová, Smolík/Kropáček, Dörner/Hybler
Produkce: jedefrau.org
Premiéra: 8. 12. 2015, Alfred ve dvoře
K. J. Erben
V představení Erben:Sny pokračují Handa Gote ve zkoumání evropské imaginativní tradice a lokálních inspiračních zdrojů. Vycházejí z krátkého textu K. J. Erbena, ve kterém popisuje své sny, a z některých dalších textů českého romantismu. Téměř nic z toho však v představení nezazní.
Jevištní zpracování je do jisté míry ovlivněno japonským tradičním divadlem Nó. Nikoli však jeho estetikou, ale mnohem spíše jeho filozofií, postupy a přístupy k řešení situace na jevišti: filozofie Nó slouží jako východisko k úvahám o zastavení (ma), stylizaci a zjednodušování. „Pohybující se sochy“, tak kdysi označil tento typ divadla malíř Paul Klee.
Erben: Sny se také inspiruje lidovým divadlem, folklorními tradicemi či vesnickým ochotnickým divadlem. Typické masopustní figury zde ožívají v neobvyklých souvislostech. Technologie jsou v představení redukovány na několik bazálních prvků: mikrofon, mechanický gramofon, jednoduchý projektor se skleněnými negativy. Podobně jako v předchozích představeních a především v zatím poslední inscenaci Mutus Liber (2015), klade i nyní skupina Handa Gote důraz na „rukodělnost“. Ruční práce je východisko, k němuž se autorská skupina opakovaně vrací a rozvíjí je. Vedle lidových inspirací nyní Handa Gote sahají také k surrealistické imaginaci filmů Alejandra Jodorowského.
Vybráno z recenzí:
„Představení Handa Gote fungují jako nová tajná dětská řeč, jíž rozumějí i dospělí. V případě Snů mluví o povánoční masopustní melancholii, pro kterou je typická těsná blízkost slavnosti a smrti. Erben: Sny působí jako bizarní vánoční besídka kroužku zaostalých ochotníků z psychiatrické léčebny, která „náhodou“ zakončena nevinným gestem dosahuje neplánovaně hlubokého duchovního výrazu.“
Kateřina Nechvílová, Literární noviny
„Sny jsou velmi zvláštní inscenací. Nabitou odkazy, ale ideově nezařaditelnou. Vizuálně krásnou a příjemnou na sledování, ale ve své nevyřčené rovině také podivně zneklidňující. Rozhodně se jedná o jeden z nejpozoruhodnějších divadelních počinů posledních sezón.“
Marta Harasimowicz, Nový prostor
„Všechno tu souvisí se vším a nic s ničím, absurdně veselý sen plynule přechází v krutou noční můru, a naopak. [...] Pokud se dá mluvit o divadelním surrealismu, je to nepochybně tohle. Pokud se dá mluvit o českém alternativním divadle, které jde dlouhodobě svou vlastní cestou, dokázalo si vypracovat svůj vlastní styl, a přitom se neopakuje, je to Handa Gote.“
Vladimír Mikulka, Divadelní noviny
Handa Gote Research & Development se věnuje experimentování s dramaturgií, začleňování nedivadelních prvků do své práce a vývojem vlastního pojetí post-dramatického a post-spektakulárního divadla. Dlouhodobě se inspiruje vědou a technikou. Skupina provádí kontinuální výzkum divadelní řeči, laboratorní práci v oboru zvukového a světelného designu, při současném zpochybňování výše zmíněných disciplín.
www.handagote.com
Autorský tým: Procházka, Švábová, Smolík/Kropáček, Dörner/Hybler
Produkce: jedefrau.org
Premiéra: 8. 12. 2015, Alfred ve dvoře
Podpořili/poděkování: Představení vzniklo s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a hlavního města Prahy, za přispění MOTUS z. s. - produkce divadla Alfred ve dvoře v produkci Jedefrau.org.
