CAMILLE

Lucia Škandíková, Veronika Riedlbauchová
délka představení: 70 min
Poetické fyzické divadlo
jazykově bezbariérové
autoři: Lucia Škandíková, Veronika Riedlbauchová
herci / pohybová koncepce: Veronika Riedlbauchová, Robert Janč
hudba: Michal Cáb
light design: Adam Uzelac
pohybová spolupráce: Lucia Kašiarová
producent: Studio Damúza
produkce: Šárka Maršíková
scénografie: Lucia Škandíková
„To je ona? Ano. Vypadá velice mladě. Kolik jí je? A už mu stojí modelem, jo? To nevíte? Rodin ji přece požádal, aby mu pózovala. To je vulgárnost, ten Polibek! Už o nich mluví celá Paříž. Že se nestydí…!“ – „Ale já jsem sochařka!“

Vstupte do ateliéru života francouzské sochařky Camille Claudel. Ve stínu svého učitele, uměleckého partnera a milence Augusta Rodina, prosazovala jen obtížně svůj velký talent. Zraněná milostným vztahem, který nebyl naplněn, odvržená společností i vlastní rodinou a fyzicky vyčerpaná se před světem uzavřela do ateliéru. Zničila většinu svého díla. Strávila třicet let v léčebně pro duševně nemocné. Teprve koncem 20. století se o ní veřejnost začala zajímat a během krátké doby se Camille Claudel stala legendou.

Autorské představení Veroniky Riedlbauchové a Lucie Škandíkové nahlíží tragický osud francouzské umělkyně s hravostí a nadsázkou. Roztáčí kolotoč fragmentů příběhu Camille, jejích snů a tužeb, vášně k sochaři a k sochám. Vypovídá o hranici mezi realitou a šílenstvím prostřednictvím pohybových a vizuálních metafor.

Obě autorky se setkaly poprvé v Barceloně při studiu na Institut del Teatre. Veronika Riedlbauchová, absolventka oboru režie-dramaturgie na KALD DAMU, se v Barceloně zabývala pohybovým herectvím. Lucia Škandíková je absolventkou Katedry scénografie DAMU.

„Pro mě osobně je nejdůležitější moment její vnitřní samoty a pak samoty, do které se uzavře před veřejností,“ říká Lucia: „Tedy moment, kdy se jí všechny její představy odehrávají v tomto uzavřeném prostoru, v podstatě celá ta Paříž existuje v ní. Když je člověk sám se sebou, představy fungují v jiném rozměru, realita se deformuje.“ Veronika dodává: „Na tomhle představení mě láká inspirace výtvarným uměním, která je pro pohybový projekt výzvou… v každém obraze nebo soše je totiž pohyb nějakým způsobem vevnitř, sice zastavený, ale je tam. A je dobrodružství ho hledat a uvádět v život.“
Producent: Damúza

podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, DAMU a MOTUS o.s. – produkce divadla Alfred ve dvoře

Foto: Patrik Borecký Foto: Patrik Borecký Foto: Patrik Borecký Foto: Patrik Borecký Foto: Martin Mařák Foto: Martin Mařák Foto: Patrik Borecký