Facebook
Twitter
YoutubeAndrea Miltnerová pro Spectaculare 2018
délka představení: 45 min
jazykově bezbariérové
Britská tanečnice a choreografka českého původu Andrea Miltnerová předvede v rámci festivalu Spectaculare 2018 hned dvě strhující inscenace: „Fractured“, extrémně fyzicky náročné představení, a „Tanec magnetické balerínky“, poprvé v Praze ve speciální verzi s živým doprovodem na elektrický kontrabas (Michal Turek).
Dvojpředstavení JE AKTUÁLNĚ ÚPLNĚ VYPRODANÉ A VSTUPENKY NA MÍSTĚ JIŽ NEBUDOU.
Je zadané pro festival Spectaculare 2018, vstupenky jsou tudíž dostupné pouze v online předprodeji (a lze je koupit, nikoli rezervovat). Děkujeme za pochopení.
Po představení bude následovat diskuse s autory.
FRACTURED (Tělo, které hledá formu...)
Svým expresivním, výtvarně minimalistickým a technicky precizním představením nás Andrea Miltnerová přenese do tajemného, místy až „kafkovského“ světa, ve kterém se za zvuku roztříštěného Bachova koncertu, prolíná zvířecí instinkt s osobitě čistou estetikou. Je to vynalézavá cesta do světa pod kůží, do světa svalů a šlach, cesta jinam... Bez dechu vnímáme sílu obrazu, ve kterém čas plyne jiným tempem...
Námět a choreografie: Andrea Miltnerová
Světelný a zvukový design: Jan Komárek
Interpretace: Andrea Miltnerová
Koprodukce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře.
TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY
Pohyb v kontextu obrazu a zvuku – obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka je přikovaná ve své světelné kleci, ale zároveň otevírá jiné dimenze. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem.
Tento koprodukční projekt Andrey Miltnerové a Motus z.s. byl vybrán na prestižní seznam tzv. Priority Companies 2013 nejvýznamnějšího evropského networku Aerowaves.
Choreografie a interpretace: Andrea Miltnerová
Zvukový a světelný design: Jan Komárek
Koprodukce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře.
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců. Její taneční sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako prioritní představení na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech: Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublani ve Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v divadlech The Place Theatre v Londýně a Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie. Její sólový projekt Fractured se účastnil významných zahraničních festivalů, jako: European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012. Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo Theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta, založil autorské pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011) či Útroby krávy (košické Divadlo na peroně). Kromě toho režíruje a vytváří design pro několik inscenací Divadlo 29 (Vážka), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky, uvedena na různých významných mezinárodních festivalech jako Aerowaves, atd., Flashback - zahájení Taneční platformy 2014). Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk – sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem … příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
Dvojpředstavení JE AKTUÁLNĚ ÚPLNĚ VYPRODANÉ A VSTUPENKY NA MÍSTĚ JIŽ NEBUDOU.
Je zadané pro festival Spectaculare 2018, vstupenky jsou tudíž dostupné pouze v online předprodeji (a lze je koupit, nikoli rezervovat). Děkujeme za pochopení.
Po představení bude následovat diskuse s autory.
FRACTURED (Tělo, které hledá formu...)
Svým expresivním, výtvarně minimalistickým a technicky precizním představením nás Andrea Miltnerová přenese do tajemného, místy až „kafkovského“ světa, ve kterém se za zvuku roztříštěného Bachova koncertu, prolíná zvířecí instinkt s osobitě čistou estetikou. Je to vynalézavá cesta do světa pod kůží, do světa svalů a šlach, cesta jinam... Bez dechu vnímáme sílu obrazu, ve kterém čas plyne jiným tempem...
Námět a choreografie: Andrea Miltnerová
Světelný a zvukový design: Jan Komárek
Interpretace: Andrea Miltnerová
Koprodukce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře.
TANEC MAGNETICKÉ BALERÍNKY
Pohyb v kontextu obrazu a zvuku – obraz a zvuk v pohybu. Magnetická balerínka je přikovaná ve své světelné kleci, ale zároveň otevírá jiné dimenze. Intenzivní pohybové sekvence ve spojení se zvukovou koláží a úzce napojeným, pohyblivým světelným designem, předkládají nenásilné, místy iritující, jindy zranitelné osobní svědectví o urputné obsesi pohybem.
Tento koprodukční projekt Andrey Miltnerové a Motus z.s. byl vybrán na prestižní seznam tzv. Priority Companies 2013 nejvýznamnějšího evropského networku Aerowaves.
Choreografie a interpretace: Andrea Miltnerová
Zvukový a světelný design: Jan Komárek
Koprodukce: Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře.
Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, která žije trvale v Praze. Narodila se v Londýně, kde vystudovala klasický i moderní tanec. Do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Spolupracuje jako performerka s řadou domácích a zahraničních tvůrců. Její taneční sólové představení Tanec magnetické balerínky bylo vybráno mezinárodní komisí Aerowaves jako prioritní představení na rok 2013 a bylo úspěšně uvedeno na festivalech: Spring Forward (Zürich Tanzt) ve Švýcarsku, Entré Scenen v Dánsku, Paradiso v Amsterdamu, euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu, Crossroads v Antwerpách, International Theatre Festival Sibiu v Rumunsku, Plai International Music Festival v Temešváru v Rumunsku, Guerilla Light Festival v Lublani ve Slovinsku, Manipulate v Edinburgu, v divadlech The Place Theatre v Londýně a Bristol Old Vic v Anglii. Bylo součástí projektu TANEC PRAHA 2013 v regionech a projektu Nová síť 2013. Představení je dále pozváno do Kuopia ve Finsku, do Itálie a do Francie. Její sólový projekt Fractured se účastnil významných zahraničních festivalů, jako: European Festival of Contemporary Dance v Polsku (v Bytomu a v Krakově), euro-scene v Lipsku, Unidram Potsdam, Kammermachen Chemnitz, Internationales Tanzfestival v Bonnu a byl pozván do Korzo Theatre v Den Haagu, v Holandsku. Zároveň byl součástí projektu TANEC PRAHA 2012 v regionech a projektu Nová síť 2012. Hluboký zájem o barokní estetiku přivedl Andreu ke spolupráci na rekonstrukci barokních oper a k vlastním projektům, které vycházejí z analýzy pohybu a etnochoreologického výzkumu, například: Barokní tělo odhaleno, Pentimento a Vertikální horizontála. Spolupracuje se soubory staré hudby Collegium 1704 a Collegium Marianum jako režisérka, choreografka a tanečnice. Tančila v barokních operách v Národním divadle v Praze, v barokním divadle v Českém Krumlově, na festivalech v Německu, Slovinsku a Maďarsku. Momentálně úzce spolupracuje s francouzskou choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkuje po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican) a v Moskvě (Bolshoi).
Jan Komárek
Studoval UMPRUM, obor grafika, poté vystřídal různá zaměstnání a v roce 1983 emigroval do Francie, kde založil Mimo Theatre a působil jako klaun a loutkář. Poté odešel do Toronta, založil autorské pohybové divadlo s živou hudbou, Sound Image Theatre. Několikrát získal prestižní cenu Dora Mavor Moore za nejlepší inscenaci, design, scénickou hudbu a režii. V roce 2001 se Komárek přestěhoval zpět do Prahy, kde tvoří pohybové a taneční autorské projekty jako například: Tanec papírových tanečnic, Kampa sonáta (Pražské quadrienále 2011) či Útroby krávy (košické Divadlo na peroně). Kromě toho režíruje a vytváří design pro několik inscenací Divadlo 29 (Vážka), pro sólová představení Andrey Miltnerové (Fractured, Tanec magnetické balerínky, uvedena na různých významných mezinárodních festivalech jako Aerowaves, atd., Flashback - zahájení Taneční platformy 2014). Dále tvoří představení pro taneční seskupení Nanohach: DeRbrouk – sólo pro Jana Malíka, Zločin a trest, Orbis pictus, Diptych. V současné době tvoří světelný design a režii pro různé pohybové a taneční projekty. Uspořádal i několik výstav svých fotografií. V roce 2009 získal cenu Divadelní osobnost roku, udělovanou Festivalem … příští vlna/next wave… a v roce 2010 cenu za světelný design, udělenou v rámci Festivalu Tanec Praha.
