Novinky

HANUMAN ADDICTION CYCLE - recenze předpremiéry

10.05. 2019

Tanečník a choreograf Jan Jakubal přenáší na jeviště abstraktní téma do fyzicky konkrétní podoby. Ponuré a mystické představení "Hanuman Addiction Cycle" mělo předpremiéru ve Vídni 3. dubna v divadle Off Theater. Představení je vytvořeno ve spolupráci s finskou loutkářkou Niinou Lindroosovou, českým skladatelem Janem Čechtickým a českým video animátorem Davidem Vrbíkem.

Jan Jakubal používá téma myšlenkových procesů mozku. Mozek produkuje zhruba padesát tisíc myšlenek denně, nekoherentně a bez zaměření. Jako metaforu si zvolil nadpřirozeně obdařeného hinduistického boha Hanumana a jeho neustále transformující podobu. "Pokud je každá myšlenka naší mysli větví stromu, potom pozornost našeho vědomí je opicí, která přeskakuje po tomto stromu z větve na větev, neboli z myšlenky na myšlenku." Krásný obraz pro fascinující představení, kde objekty ožívají a tančí.

Nejen finská herečka Niina Lindroos je na temně osvětlené scéně s Janem Jakubalem, ale také objekty (zejména dvě deformované židle), často zlověstná hudba a video animace, propojená s těly performerů, dokresluje jejich formy a vrhá siluety na zadní stěnu jeviště. Jedna z bytostí, téměř nerozpoznatelná v šeru světel, zápasí s objekty a ta druhá se pomalu zakukluje v sukních a zástěrách. Ti všichni se zdají být ve vztahu užitečných spojenců stejně tak, jako zlomyslných škůdců, z kterých později vyvstane okřídlený tvor Hanuman. Metamorfóza je jedním z témat představení: předměty ožívají, jsou stejně tak nástroji mučení jako nástroji propojení dvou bytostí, které se pohybují na jevišti. Představují prvky lidské i zvířecí, dobré i zlé a jako zombie zasvěcené k smrti jsou přitom velmi živoucí.

Světlo hraje důležitou roli v představení. Jakubal tančící s dřevěnými partnery, otlučenými židlemi svázány přízí, má černou kapuci jako kandidát na smrt, je obětí i pachatelem, stejně jako spojencem. V rafinované choreografii tančí Jan Jakubal polapen objekty, zachycen do pasti svázaných paží a nohou. Uprostřed jarního zlomu záhadných událostí se rozplývají motýli, rojí se na stěně jeviště, lepí se na lýtka herečky, ale v dalším okamžiku pokračují svůj nezkrotný boj, čímž je pro mě celé 45 minutové představení. Intelektuální a fyzické vyvažování je podpořené fenomenálním využitím fyzikality Jana Jakubala. Pro mě je tak snadné upadnout do temného rozostření a nejednoznačnosti, dopřát si tuto metamorfózu a vychutnat si nabídku jemného humoru. Je to díky dokonalé souhře světla a animace, hudby a akce na jevišti.

Ditta Rudle - www.tanzschrift.at